Škola v Loučkách

První škola byla postavena v roce 1804. Do té doby se vyučovalo v soukromých domech na různých místech obce a působili zde jen laičtí učitelé. Byla to malá roubená stavba krytá šindelem (čp. 34). Malý byt v ní užíval i učitel. Prvním řídícím učitelem tenkrát jednotřídní školy byl František Ďoubalík.

Patronát nad školou přijal už v roce 1802 rovněž hrabě František Antonín Desfours. Školu navštěvoval velký počet dětí z širokého okruhu okolních obcí (Rakousy, Zbirohy, Michovka, Besedice, Koberovy, Hamštejn, Vesec, Prackov, Smrčí, Klokočí), proto byla v roce 1855 škola jednotřídní povýšena na školu dvoutřídní. Druhá třída však vyučovala mimo školu v čp. 19. V listopadu r. 1867 bylo oficiálně povoleno odškolení osad Prackov, Smrčí a Vesec (v roce 1901 i Klokočí) od školy v Loučkách. Základní kámen k nové školní budově byl položen 4. května r. 1882, byla postavena nákladem 1669 zlatých a od 2. listopadu 1883 se zde již vyučovalo. Svou podobu si budova udržela prakticky do dnešní doby. Reliéf hrajících si dětí byl pořízen v roce 1955 a na jeho realizaci byla pořádána sbírka. Vznikl jako klauzurní práce studenta UMPRUM Praha Ladislava Ježka z Michovky, žáka Karla Štipla. Škola byla zrušena v roce 1979, od té doby navštěvují loučecké děti školy v Koberovech,  Malé Skále, Turnově nebo v Železném Brodě.

Budova školy nyní slouží jako:

Výstavní zastavení - je zde umístěn Loučecký betlém - (původně mechanický), stavěný v kostele sv. Antonína, měl mohutné  terasovité uspořádání na zvláštní poschoďové dřevěné konstrukci. Ve skutečnosti se ale jedná o dva odlišné soubory betlémových figur. Menší, a pravděpodobně starší soubor, jehož řezbářské zpracování prozrazuje znalost díla významného řezbáře železnobrodského regionu Josefa Salaby z Dlouhého, (tvořil v 70. a 80. letech 19. století), zahrnuje Svatou rodinu s klaněním Tří králů.

K této menší části byl postupně dotvářen druhý, větší soubor, který se skládá cca z 80 lidských postav a figur zvířat (osel, krávy, býček, tři velbloudi, slon a víc jak stohlavé stádo ovcí). Autor, pro nás dnes neznámý, se projevil jako velmi zručný řezbář. Vodítkem k jeho identifikaci by možná mohl být monogram „CR“, který najdeme na opasku myslivce. Postavy, ve velikosti cca 13–16 cm na výšku (u stojících postav), s ušlechtilým vzezřením, dobře modelované a s vyváženými proporcemi, prozrazují inspiraci autora betlémovými figurkami kralických betlémů. K obvyklým typům figur – pastýřům, „darovníkům a darovnicím“ s košíky, taškami a nůšemi, muzikantům, myslivcům, vinařům, rybářovi, kominíkovi, poustevníkovi, andělovi s Gloria ze scény Zvěstování pastýřům – přidal řezbář figury další, méně obvyklé – např. mlynáře u větrného mlýna a kolovrátkáře. Tuto část lze datovat do první třetiny 20. století. Na fotografii původní instalace je vidět mohutné pozadí - město Betlém s domy a paláci, vše dotvořené bohatou zelení a stromy. Z této části se bohužel téměř nic nezachovalo. Stejně tak byla zničena i celá mechanika původně „chodícího“ betléma, ze které zbylo jen torzo. Cca 3m2 jsou k vidění právě ve Výstavním zastavení. Jeho návštěvu si musíte dopředu dohodnout na tel.776 695 828.

Obecní úřad - úřední hodiny v pondělí 16:00-18:00

Knihovna - otevřena v pondělí, nebo po telefonické domluvě

Dvě bytové jednotky